Přínosy strečinku

Budeme zde o strečinku mluvit ve smyslu statického strečinku - tedy výdrž v krajní pozici bez pružení s výdrží cca 30 sekund. Tento typ strečinku je vhodný krátce po tréninku a ve větším objemu zařadit mimo silový trénink. Ideálně po zahřátí v teplém prostředí a zaměřit se na svaly zkrácené, ztuhlé, případně při křeči. častěji bývají zkrácené tzv. posturální svaly: šíjové, trapézové, prsní svaly, lýtka, hamstringy (dvouhulavý sval stehení, poloblanitý a pološlašitý). Naopak častěji oslabené (zde je tedy vhodnější zvýšit důraz při posilování) bývají svaly fázické: například břišní a hýžďové svaly, rombické svaly a fixátory lopatek. Poměrně častý je tzv. horní a dolní zkřížený syndrom a další disbalance. Pokud u sebe něco takového vnímáte určitě je vhodné probrat posilovací a strečinkový plán s fyzioterapeutem nebo trenérem.

Výhody a účinky strečinku:

Zlepšení flexibility, omezení rizika zranění, spalování kalorií, schopnost těla dodávat kyslík a živiny, zlepšení krevního a lymfatického oběhu, úleva od stresu (ten se často projevuje jako svalové napětí), zlepšuje svalovou koordinaci a vnímání vlastního těla a pohybu. Protahování svalů jim dává lepší růstový potenciál - ale pozor na extrémy a natažení svalů příliš. Zlepšuje činnost srdce, prokrvení celého organismu, normalizuje krevní tlak a činnost žláz s vnitřní sekrecí, pomáhá při nepravidelné menstruaci. Zlepšuje dechový stereotyp, masáž vnitřních orgánů a jejich správnou stimulaci, zlepšuje detoxikaci a kapacitu plic atd.

Pro víc informací doporučujeme například knihu: Strečink: anatomie od Craiga Ramsayho nebo Jóga pro začátečníky (Cory Martrin), Zákaldy jógy (marie mihulová, Milan Svoboda) a spousta dalších. V knihovně i knihkupectvích případně na youtube najdete spoustu materiálů. Nejdůležitější je ale začít. Za nás ale rozhodně platí že protahování, strečink, jógové ásany nebo ať to nazveme jakkoli si zaslouží naši pozornost a praxi. Třeba krátká sestava o několika cvicích - každý den 5 minut může být dobrý začátek.